CHOV ŽELV ikonka

Bahenní želvy

 

Chov Potrava Rozmnožování Řeč těla Nemoci

 

Bahenní želvy mají na nohách částečně plovací blány. Stavbou těla tvoří přechod mezi želvami suchozemskými a vodními. Mají tedy méně klenutý krunýř než želvy suchozemské, méně tlusté nohy a nejsou ani tak neohrabané.

Chov

Želvy chováme v teráriu k jehož základní výbavě patří miska na krmení, nádržka s vodou, kameny, úkryt, světlo - želvy se rády vyhřívají, ale samozřejmě je lepší Slunce, přes léto můžeme želvu chovat ve venkovním výběhu, který musí být zabezpečen proti dravcům. Nádržka musí být dostatečně prostorná, aby si želva mohla zaplavat, ale pozor ne všechny bahenní želvy umí plavat(např. matamata neumí), hloubka nádržky proto musí být taková, aby se na dně ležící želva mohla pohodlně nadechnout.
Takto může vypadat terárium: Terárium

Potřebná délka terária se spočítá tak, že délku karapaxu vynásobíme pěti. Šířka se počítá stejně. Výška by měla být asi dvojnásobná. Na každou další želvu připočítáme jednu třetinu plochy.

Vodu v nádržce měníme po třech dnech, ale klapavky by měly mít na dně bahno a tak se jim voda mění každý den. Písek v teráriu se mění jednou týdně.

U bahenních želv zimují pouze některé druhy. Nejlépe se pozná zda Vaše želva potřebuje zimovat nebo ne podle chování. V listopadu snižte teplotu a pokud bude želva hodně spát, dejte ji zimovat.
Zimovací nádobu připravíte následovně:do starého akvária, nebo nepropustné bedýnky, dejte 1 centimetr vody a střešní tašku, nebo rouru, tvaru půlválce, pod kterou si želva může zalézt. Zimujeme od listopadu do března. Pokud teplota v zimě stoupne k 10°C, želva se může probudit. Pokud k tomu dochází často přestaňte se zimováním, platí:lepší nezimovat, než zimovat špatně.

Potrava

Želvy mají různé chutě, liší se to i jedinec od jedince, proto sami nejlépe poznáte co Vaší želvě dát.
Obecně však krmíme bahenní želvy převážně masitou potravou, ale želvě předkládáme také rostlinnou složku potravy(přibližně třetina). Masitá složka mohou být larvy pakomárů, žížaly, plži(i s ulitou), libové hovězí, kuřecí, rybí maso ap. Rostlinná složka je salát, tráva, květy pampelišek. Ve stravě musí být hodně vitaminů, hlavně vitaminů A, C a D. Pozor pokud je vaše želva tlustá, poznáte podle toho, že při zatahování noh do krunýře se záhyby na kůži vyboulí, omezte potravu, přežírání není zdravé.
Mláďata krmíme každý den, dospělé obden nebo jednou za dva dny.

Rozmnožování

Želvy se páří na jaře po skončení zimování, pokud je tedy nechováte pohromadě, měli byste je alespoň v tuto dobu připustit. Rozmnožují se až od pátého roku. Samce od samice podle toho, že samec má delší a tlustší ocas a řitní otvor má dále od konce karapaxu.
Při namlouvání kouše samec samici do krku, nebojte se, je to normální. Po namluvení se samec vyškrábe na samičin krunýř a páří se. Při páření vydává samec sípavé zvuky.
Samice klade 3-50 vajec do písku, takže by ho měla mít v teráriu připravený. Po nakladení všech vajec je přemístěte do inkubátoru:
Inkubátor
V případě velkého množství vajec můžete inkubátor vyrobit ze staré lednice a krabičky do něj naskládat.
Mláďata se líhnou po 80-130 dnech. Nedávejte je ihned kdospělým, připravte pro ně samostatné terárium, k dospělým je přemístěte po měsíci nebo je nechte odděleně stále.

Nemoci

Jakmile želva začne vykazovat příznaky onemocnění okamžitě ji přemistěte do karanténní nádrže, v ní by měla být denně vyměňována voda a udržována teplota okolo 27°C. A sledujte její chování

Nejčstější onemocnění jsou tyto:
Avitaminóza (nedostatek vitaminů) :Je častá u mláďat. Onemocnění se nazývá křivice (rachitida). Léčení ne vždy pomáhá, je nutné zajistit veterinární ošetření. Želva potřebuje dostatek vápníku, vitaminů A a D (ze Slunce). Nedostatek vápníku se pozná podle měknutí krunýře.
Plísně:Plísně jsou časté po poraněních. Prevencí je občasné vykoupání v mírně sladké vodě a dodržování čistoty.
Infekce:Infekce bývá nejčastěji způsobena bakteriemi. Vodní želvy jsou k ní náchylnější, protože může nastat ze špinavé vody. Postihuje krunýř i kůži. Projevuje se boláčky až vředy či abscesy (kapsy naplněné hnisem). Mohou vést až k otravě a uhynutí zvířete. Nezbytné je zajistit veterinární ošetření.
Cizopasníci (parazité) :Jsou vnitřní a vnější. Bývají to klíš´tata. Nebezpeční jsou tím, že způsobují poranění, což je vstup pro infekci. Vnější parazity musíme mechanicky odstranit. Vnitřní se do těla dostávají s potravou, v tomto případě se o vhodném způsobu léčby poraďte s veterinářem.
Choroby očí:Bývají způsobeny chybou ve výživě (nedostatek vitaminu A) nebo nevhodnými podmínkami (chladná či špinavá voda). Způsobují zánět spojivek, zákal očí a při zanedbání léčby vedou až k oslepnutí. Dbejte proto na čistotu a správnou výživu.
Trávicí potíže:Projevují se průjmy nebo naopak zácpou a nestrávenou potravou v trusu. Příčin je mnoho - cizopasníci, infekce, špatný jídelníček, ale i šok, či prudké kolísání teploty. V případě potřeby se poraďte se zkušeným chovatelem nebo veterinářem o vhodné léčbě.